FIV - syndrom získané ztráty imunity
FIP - kočičí peritonitis (infekční zánět pobřišnice)
FeLV - kočičí leukóza (leukémie)
Chlamydophila felis - chlamydiové oční infekce u koček
HCM - hypertrofické postižení srdce
PKD - polycystické onemocnění ledvin
- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -
FIV - syndrom získané ztráty
imunity
Popis nemoci:
* viróza známá v odborných kruzích od r. 1986, pro svou podobnost s
nemocí AIDS u lidí bývá označována jako „kočičí AIDS“
* virus není přenosný na člověka ani na další domácí zvířata
* neexistuje proti němu vakcína
Virus FIV patří do skupiny lentivirů, je přítomen v krvi, ve slinách, v
mlezivu a v mléce. Ve vnějším prostředí je poměrně málo stabilní - pro
přenos infekce je proto nutný přímý a relativně těsný kontakt mezi
kočkami. Pohlavní přenos zatím nebyl prokázán. Koťata se mohou infikovat
již v děloze, během porodu, slinami, mlezivem nebo mlékem.
Virus způsobuje snížení obranyschopnosti (tzv. imunosupresi), následkem
je pak snadná vnímavost kočky k infekcím, které by jinak bez problémů
zvládla. Období projevu klinických příznaků je velmi dlouhé a může trvat
měsíce i roky.
Fáze onemocnění:
1. po nakažení dochází po dobu několika týdnů k projevům horečky,
nechutenství, zvětšení mízních uzlin – tzn. poměrně nespecifické
příznaky, které pak vymizí
2. kočka se jeví jako klinicky zdravá, pro okolí je však nebezpečná
nosičstvím viru
3. postupně se rozvíjejí příznaky spojené s horečkou, nechutenstvím,
rýmou, dýchacími problémy, chronickými kožními problémy a parazitózami
4. narůstání obtíží, které díky snížené obranyschopnosti vedou k
"uspání" nebo úmrtí kočky
Prevence:
1. Testování: výsledek je znám do 5-10 minut - testují se protilátky v
krvi
2. Pokud je v rozporu výsledek testu a klinický stav kočky, je možno
provést laboratorní test PCR (polymerase chain reaction), kde se
prokazuje přímo genetická informace viru v krvi.
3. Izolace pozitivních koček je nutná, aby nedocházelo k šíření viru.
Kočku není třeba hned utrácet, pokud se však začnou objevovat výše
uvedené příznaky, je vhodné zvážit euthanázii.
Onecmonění je neléčitelné a končí letálně (tj. smrtelně).
- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -
FIP - kočičí peritonitis
(infekční zánět pobřišnice)
Popis nemoci:
* onemocnění způsobené virem patřícím do skupiny koronavirů, postihuje
nejčastěji mladé kočky
Mezi koronaviry patří i řada dalších méně nebezpečných původců
onemocnění u koček, ale v organismu vytvářejí protilátky také, což má
závažný vliv na diagnostiku onemocnění, která je založena právě na
detekci protilátek v organismu.
Pro nakažení má poměrně velký význam stres, infekce se přenáší přímým
stykem mezi kočkami - slinami, olizováním, nosním sekretem, trusem.
Virus může přežívat až 2 měsíce ve vnějším prostředí. Koťata se mohou
nakazit i během březosti, pak během 2-5 měsíců umírají.
Onemocnění se projevuje ve dvou formách:
1. vlhká forma, tzv. efuzivní - je charakterizována změnami v dutině
břišní a hrudní, jejichž výsledkem je náplň tekutinou v obou tělních
prostorách
2. suchá forma, tzv. neefuzivní - organismus s virem "bojuje" a reaguje
tvorbou hnisavých ložisek na játrech, slezině, střevech, ledvinách...
Tato forma je hůře diagnostikovatelná, uniká pozornosti a často kočka
uhyne, aniž by se zjistilo, že příčinou byla FIP.
Nejčastějším projevem onemocnění bývá absolutní apatie, horečka
nereagující na antibiotika, průjem, hubnutí, nechuť k jídlu a zhoršené
dýchání. Diagnostika nemůže být založena pouze na laboratorním testu
hladiny protilátek (tvorba protilátek i proti ostatním koronavirům!!),
ale na celkovém posouzení daného klinického stavu kočky v kontextu s
ostatními laboratorními vyšetřeními.
Prevence:
1. testování - koťata se doporučuje testovat od 10 týdne a opakovaně po
4 týdnech. U dospělých koček postačí testování jednou.
2. Izolace pozitivních koček (jako u FIV, FeLV)
3. Vakcinace
Onecmonění je neléčitelné a končí letálně (tj. smrtelně).
Diagnostika FIP je hodně složitá a
bojují s ní veti na celém světě.
Aby bylo možné říct: "kočka má FIP" musí být splněno několik podmínek:
1) Příznaky "typické" pro FIP:
- apatie
- nechutenství
- hubnutí
- teploty nereagující na léčbu ATB
- zvětšující se břicho, tekutina v dut. břišní či hrudní
- záněty spojivek
- prorůstání cév do rohovky oka
- poruchy chůze
- kývání hlavy ze strany na stranu
2) Laboratorní hodnoty typické pro FIP:
- anémie
- snížené leukocyty
- zvýšené neutrofily (v průběhu nemoci)
- zvýšený kreatin
- zvýšená alanin transamináza a alkalická fosfatáza
- zvýšený bilirubin
- zvýšený sérový protein (> 7,8 g/dl)
- zvýšený protein v břišní tekutině (5 – 12 g/dl)
- tekutina (punkce) je žlutá, viskózní (na vzduchu se sráží)
- titr protilátek proti koronavirům 1:1280 a více
- pozitivní výsledek na přítomnost koronavirů v
krvi či tekutině (met. PCR)
Pokud jsou tučně označené parametry splněny, jedná se "pravděpodobně" o
FIP. Ale každý případ je nutné hodnotit individuálně.
Jen pro rychlou orientaci - rozdíl mezi výsledky vyš. na koronaviry u
zdravé a nemocné kočky.
1) ZDRAVÁ KOČKA:
- může mít protilátky proti koronavirům (rychlotest)
- může mít pozitivní titr protilátek < 1:1280 (ELISA)
- může mít koronaviry v trusu (PCR) = nosička korona
- NEMĚLA by mít koronaviry (RNA) v krvi (PCR)
2) NEMOCNÁ KOČKA FIP:
- může mít protilátky proti koronavirům (rychlotest)
- může mít pozitivní titr protilátek > 1:1280 (ELISA)
- nemusí mít protilátky (tělo už nemá sílu s viry bojovat)
- může, ale nemusí mít koronaviry v trusu (PCR)
- MÁ koronaviry v krvi nebo tekutině (PCR)
Nezmutovaná forma koronavirů se nachází ve střevech. Dlouhodobý
stres, nemoc nebo neznámá příčina může vést ke zmutování viru, ten změní
svoji strukturu a dokáže pronikat do cév. Proto lze zmutovanou formu
najít oproti nezmutované v krvi a tekutině.
- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -
FeLV - kočičí leukóza (leukémie)
Popis nemoci:
* onemocnění způsobené retrovirem, který v organismu rozvíjí rozmanité
klinické příznaky od poruch funkce imunitního systému až po nádorové
lymfoproliferativní změny.
* ve vnějším prostředí je virus málo stabilní, působí na něj většina
používaných dezinfekčních prostředků, pro přenos infekce je proto nutný
přímý kontakt mezi kočkami
* přenos je možný slinami, mlékem, močí a nelze vyloučit ani přenos
pohlavním stykem; koťata se mohou nakazit již v děloze matky
Po nakažení virem se u kočky nemusí projevit žádné klinické příznaky,
ale stává se šiřitelkou viru na ostatní kočky. Onemocnění se dále může
vyvíjet jako ztráta imunity (kočka se stává vnímavou pro kteroukoli
infekci jako u FIV) nebo méně často jako tvorba lymfomů ( nádorů), které
se mohou vyskytovat v podkoží, v mízních uzlinách, na střevech apod.
Prevence:
1. Testování: stejně jako u FIV je výsledek testu znám během několika
minut,testuje se však přímo přítomnost antigenu (tj. viru nebo jeho
části), ne protilátky, proto je možné testovat i kočky, které již byly
vakcinovány proti FeLV.
2. Pozitivní jedince izolovat (dále stejné jako u FIV)
3. V případě negativity testu je možné provést vakcinaci kočky. V
žádném případě se nedoporučuje vakcinovat netestované kočky!! (Pro
možnost šíření viru mezi ostatní!!!)
Onecmonění je neléčitelné a končí letálně (tj. smrtelně).
- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -
Chlamydiové oční infekce koček
Etiologie
Chlamydiové infekce koček způsobuje nitrobuněčný mikroorganismus
Chlamydophila felis. Je původcem onemocnění dýchacího traktu a
očních infekcí. Může být příčinou gynekologických potíží a onemocnění
trávicího traktu. Chlamydie byly u koček poprvé popsány již v roce 1944,
kdy se Bakerovi podařil jejich záchyt z plic u jedince se zápalem plic.
Původce má u domácích koček celosvětový endemický výskyt.
Vývoj infekce
K přenosu infekce dochází přímým kontaktem mezi kočkami. Hlavním
zdrojem nákazy je infikovaný aerosol a výměšek horních cest dýchacích. V
přenosu infekce se významnou měrou uplatňují oční výtoky. Do
vnějšího prostředí jsou chlamydie vylučovány také sekrety pohlavního
ústrojí, což vede k závěrům, že se mohou podílet na vzniku některých
reprodukčních poruch koček. Existují také názory poukazující na
možnost infekce novorozených koťat při průchodu porodními cestami matky.
V přenosu infekce se uplatňují zejména nemocné a neléčené kočky, u
kterých v pravidelných 10-14denních intervalech dochází k opakovanému
vzplanutí dýchacích a očních potíží. Tito jedinci se výrazně uplatňují v
udržování infekce v chovech koček a chovatelských stanicích.
Klinické příznaky
Spontánní infekce postihuje především sliznice dutiny nosní a ústní.
Onemocní zejména koťata a to nejčastěji ve věku 5-12 týdnů. Inkubační
období (tj. doba od napadení organizmu původcem do objevu prvních
klinických příznaků) je od 3 do 10 dnů. Infekce je od začátku
charakterizována zvýšenou teplotou, horečkou, nechutenstvím a celkovou
skleslostí kotěte. Běžně pozorujeme kýchání nebo kašel. Nezřídka je u
nemocných pozorováno přivírání až křečovité sevření očních víček a
zvýrazněné slzení. Oční projevy jsou doprovázeny překrvením a otokem
oční spojivky. Infekce je při vzniku onemocnění zpočátku lokalizovaná
jen na jednom oku, ale téměř bez výjimky postihuje obě oči během
5-7 dnů. Oční výtok je zpočátku vodnatý, přechází přes hlenovitý až
do hlenohnisavé podoby. Současně je možno prokázat u mladých koček
výskyt zánětlivého zbytnění podčelistních mízních uzlin. U chronických
forem má oční infekce charakter tzv. folikulární nebo papilární
hyperplazie spojivkové a podspojivkové lymfatické tkáně třetího víčka. V
těchto případech prokazujeme na spojivce III.víčka přítomnost různě
velikých pupínků a spojivka má vzhled připomínající povrch jahody nebo
maliny. Příležitostně může docházet k jizvení spojivky a vzniku
vaskulárních rohovkových komplikací. Tento stav je analogem klinického
nálezu známého v lidské oční medicíně jako trachom. Koťata rodící se
infikovaným matkám nebo kočkám, které již prodělaly klinickou infekci
mohou trpět závažným hnisavým zánětem spojivek již v okamžiku, kdy
poprvé otevírají oči.
Chlamydiová oční infekce může být komplikována uplatněním vlivu dalších
mikroorganismů jako jsou streptokoky, stafykokoky, mykoplazmata,
pseudomonády a pasteurely. Pak dochází k prudkému zhoršení prvotního
chlamydiového onemocnění a ke změně očního sekretu na žlutozelený
hnisavý. Tyto závažné případy jsou doprovázeny vznikem rohovkových
vředů, které vyžadují cílenou léčbu na pracovišti očního specialisty.
U dospělých koček možno je pozorovat rekurentní - návratné záněty
spojivek chlamydiového původu, které byly spuštěny předchozím působením
stresových faktorů (výstava, cestování, rekonvalescence, předchozí
horečnaté onemocnění, imunodeficience vyvolaná virem FIV, FeLV).
Podstatou tohoto stavu je reaktivace skryté infekce v případě
bezpříznakového chronického nosičství chlamydií. Návratný zánět spojivek
mívá většinou jen mírný průběh a nezřídka odezní s příslušnou terapií do
7-10dní.
U koček jsou známy také chronické chlamydiové infekce žaludeční
sliznice. Většina koček má jen méně závažné trávící potíže. Kontakt
hostitelské kočky s chlamydiovým antigenem má za následek navození jen
částečné imunity, která není schopna zabránit další infekci. Jinými
slovy - prodělané chlamydiové onemocnění nenavozuje solidní chráněnost
kočky po zbytek jejího života. Stav chronického nosičství bývá aktuální
měsíce až roky po nakažení zvířete a mikroorganizmus je vylučován
masivně výkaly a vaginálním sekretem. Je také známo, že chlamydie
infikují pohlavní orgány kočky. Byly statisticky prokázány vleklé záněty
vejcovodů spojené s následnými poruchami jejich průchodnosti a poruchami
plodnosti koček. Jsou dokumentovány také spontánní potraty plodů.
Laboratorní diagnostika chlamydiových infekcí
Předběžnou diagnózu chlamydiové infekce je možno vyslovit v případě
charakteristických příznaků opakujícího se nebo přetrvávajícího zánětu
spojivek, popřípadě na základě neúspěšné terapie infekcí horních cest
dýchacích. Konečnou - definitivní diagnózu lze určit jen na podkladě
průkazu původce přímo kultivačním bakteriologickým vyšetřením
nebo nepřímo za pomocí serologických, cytologických a imunogenetických
metod detekce.
Ve vhodných případech provádíme na našem pracovišti cytologickou
diagnostiku spojivkových stěrů. K tomuto vyšetření jsou vhodné stěry
spojivkového vaku, nebo materiál odebraný z vnitřní strany spojivky
třetího víčka. Odebrané vzorky jsou pak fixovány a barveny
diferenciačním barvením podle Giemsy-Romanovského, kde v případě
pozitivního záchytu prokazujeme přítomnost charakteristických
intracytoplazmatických inkluzí uvnitř buněk spojivky. Nejvyšší
pravděpodobnost záchytu je mezi 7-14dnem infekce. Spojivkové stěry mohou
být vyšetřeny také imunoanalytickými metodami detekce chlamydiového
antigenu. Příkladem takovéto metody je tzv. ELISA test. ten byl původně
vyvinut pro použití v lidské gynekologii, ale jistá antigenní příbuznost
mezi lidskými a kočičími chlamydiemi dovoluje jeho použití v diagnostice
tohoto onemocnění u koček. Metoda je sice méně citlivá, její negativní
výsledek nedovoluje stoprocentně vyloučit chlamydiózu, ale je komerčně
dostupnější než přímá kultivace původce, která je časově a finančně
nákladná. V současné době jsou ve veterinární medicíně k dispozici
komerční diagnostické sety pro přímou imunochromatografickou detekci
infekce Chlamydophila felis, který využíváme na našem pracovišti. Hitem
posledních let je využití metod molekulární biologie. Příkladem v
diagnostice chlamydiových infekcí může být test PCR - polymerázová
řetězcová reakce. Tato diagnostická metoda využívána od roku 1998, je
založena na průkazu DNA mikroorganismu a dovoluje přesnou a spolehlivou
detekci původce. Závěry nedávné studie (Sykes et. al., 2001) prokázaly
přítomnost chlamydií u 11,5% koček chovaných v domácnosti.
Léčba, imunoprofylaxe a prevence
Základem léčby je podání vhodně zvoleného antibiotika. Chlamydie jsou
citlivé jen k omezenému spektru antibiotik, která se aplikují lokálně ve
formě očních léků v masťovém či kapkovém základu. V těžších případech
očních, respiratorních nebo urogenitálních chlamydiových infekcí dáváme
přednost celkovému podání antibakteriálních léčiv. Využívají se zejména
moderní tetracykliny, makrolidony a chinolony. Léčba by měla trvat
dostatečně dlouho a to zejména z důvodu zamezení vzniku chronického
nosičství a chronických nebo návratných infekcí. Současným hlavním
problémem antibiotické terapie je vzrůstající rezistence chlamydií vůči
podávaným antibakteriálním lékům.
Souběžně s antibiotickou léčbou je vhodné provádět terapii zaměřenou na
posílení vlastní obranyschopnosti organismu. Účinným preventivním
opatřením v infikovaných chovech je provádění odstavu koťat v 5-6
týdnech jejich stáři. V této době již mizí ochranný účinek protilátek
přítomných v mateřském mléku. Při odstavu prováděném po 6 týdnech stáří
koťat se významně zvyšuje riziko jejich infekce od matky, latentní
nositelky chlamydií. Současně provádíme povrchovou desinfekci. Jako
nejvhodnější se jeví roztok chloraminu B ředěný v poměru 1:30.
Ochranné očkování proti chlamydiové infekcí koček má význam zejména
v početnějších chovech koček, kde se chlamydiová infekce již dříve
vyskytla, nebo tam, kde hrozí riziko jejího vzplanutí (nákup a import
zvířat, výstavy apod.). Na trhu veterinárních imunopreparátů jsou
dostupné živé atenuované vakcíny proti infekcím způsobeným Chlamydophila
felis. Po vakcinaci dochází k navození jen částečné postvakcinační
imunity a provedená vakcinace nezabrání vylučování původce do vnějšího
prostředí. Nicméně u vakcinovaných koček je výrazně nižší riziko
onemocnění chlamyiovou infekcí a také její průběh je obvykle mírnější.
Aplikace vakcín se provádí podkožně nebo nitrosvalově, primovakcinace ve
věku 8-9 týdnů, revakcinace po dosažení 12 týdnů stáří s opakováním
1x ročně. Použití živých atenuovaných vakcín u dospělých chovných koček
se striktně doporučuje před krytím, aplikace tohoto typu vakcíny je u
gravidních koček riziková.
Chlamydophila felis jako zdroj zdravotních potíží u člověka
Chlamydiové infekce koček patří mezi potenciální zoonózy a mohou
vyvolat u člověka zánětlivé změny na spojivkách nebo mohou být příčinou
závažnějšího postižení horních a dolních cest dýchacích. Již v roce
1942 referoval Baker o několika zápalech plic u člověka s netypickým
průběhem. Ve všech případech došlo ke kontaktu člověka s nemocnou kočkou
a protilátky proti kočičím chlamydiím byly nacházeny v krevním séru
nemocných. Jsou také dokumentovány (Schachter et al., 1969) případy
akutních folikulárních zánětů spojivek u majitelů koček s těžkým
průběhem chlamydiové infekce. Popisují se (Hartley et al., 2001) případy
chronických folikulárních zánětů spojivek u lidských pacientů, kteří
přicházeli do kontaktu s nemocnými kočkami. Další odborná sdělení (Regan
et al., 1978) poukazují na souvislost mezi vznikem závažných celkových
infekcí (endokarditis, glomerulonefritis) u člověka a předchozím
kontaktem pacienta s kočkou, u které bylo prokázáno klinické onemocnění
chlamydiózou.
Veterinární klinika Medipet
- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -
HCM - Hypertrophic
cardiomyopathy
Popis nemoci:
Hypertrofická kardiomyopatie patří mezi nejčastěji diagnostikované nemoci koček. Výskyt v obecné populaci koček se odhaduje na jeden případ na 500-100 jedinců. Čistokrevný chov s tendencí k příbuzenské plemenitbě výskyt HKMP ještě zvyšuje.
Podkladem onemocnění je mutace genů (obvykle bodová) pro strukturální bílkoviny svalových buněk srdce. Jelikož jsou mutace v takto důležitých genech nefunkční, jsou z podstaty autozomálně dominantní. Tyto mutace s největší pravděpodobností vznikají spontánně a pokud je chov registrovaný, tak je patrný familiární výskyt.
Diagnostiku znesnadňuje absence 100 % penetrace vady (tj. ne každý nositel abnormálního genu má automaticky manifestní vadu = HKMP). Zvyšováním podílu příbuzenské plemenitby se penetrace blíží 100 %. Dalším kamenem úrazu je bezpočet možných nefunkčních alel a tudíž obtížná genetická depistáž.
Výše uvedené mutace genů se projevují ztluštěním celé stěny levé komory nebo jejich částí (přepážka nebo její část, volná stěna nebo její část, papilární svaly, hrot levé komory). Kromě makroskopicky viditelného ztluštění je v histologickém obrazu vidět anizotropie (neuspořádaná struktura svalových vláken), zvětšení průměru svalových vláken a hromadění vaziva.
Klinické příznaky:
Vzhledem k charakteru chovu koček je velká většina postižených koček bez
příznaků. Bohužel častým příznakem může být náhlá smrt (tj. smrt bez
předchozího projevu nemoci, obvykle následek anizotropie), hodně
pacientů má jenom slyšitelný systolický šelest nebo cvalový rytmus a
menšina má projevy městnavého selhání - tj. klidovou dušnost, velice
raritně kašel. Poslední známou manifestací je tromboembolie systémových
cév (vmetek uzavře průtok ve velkých cévách pánevních, méně často
hrudních končetin nebo hlavy.
MVDr. Peter Scheer
- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -
Diagnostika:
1) Z běžných vyšetřovacích metod nejvíce informací poskytne
echokardiografie doplněná o pečlivý poslech srdečních ozev.
Echokardiografie jako skríningová metoda by měla být použita u 18
měsíčních a starších jedinců. V případě negativního vyšetření by se měla
opakovat po 2 letech asi do věku 8-10 let.
Pracoviště, kde je možné kočky vyšetřit najdete:
hcm_lekari.html
2) Existuje genetický test, který prokáže případnou přítomnost
mutace v genu MYBPC3 a možnou dispozici k tomuto onemocnění.
A) V české laboratoři společnosti Genomia se dá vyšetřit:
Mutation 1 Meurs: Main coon, Ragdoll
Pokyny k odběru a ceny najdete na:
http://www.genomia.cz/cz/vysetreni/hcm-hypertrophic-cardiomy/
B) V německé laboratoři společnosti Laboklin se dají testovat
tato plemena:
1) Mutation 1 Meurs: (G - C): Main coon, Ragdoll
2) Mutation 2 Koch: (G - A): Main coon, Ragdoll, Britská kočka,
Perská kočka, Norská lesní kočka, Birma
Vyšetření lze provést: z krve (zkumavka s EDTA, 1 ml) nebo stěrem
speciálním kartáčkem (cytobrush) ze sliznice tlamičky.
Cena vyšetření za jednu mutaci: 33 euro + DPH, obě mutace u RAG pak
stojí 50 Euro + DPH; v případě zaslání certifikátu si zákazník připlatí
ještě 5.50 euro/cert.
Vzorky si může chovatel zaslat a zaplatit sám, nutné vyplnit žádanku
(lze vyžádat spolu s kartáčky přes Mgr. Kellnerovou,
laborator@sevaron.cz ) nebo se
o zaslání a platbu postará spol. Sevaron (
www.sevaron.cz)
Interpretace výsledků:
A)Výsledek HCM: genotyp N/N:
Interpretace: vyšetřovaná kočka není nosičem mutace v MYBPC genu
B)Výsledek HCM: genotyp N/HCM:
Interpretace: vyšetřovaná kočka je nositelkou mutace; heterozygotní
kočky přenesou zmutovaný gen na potomstvo s 50% pravděpodobností
C)Výsledek HCM: genotyp HCM/HCM:
Interpretace: vyšetřovaná kočka je nositelkou mutace; homozygotní kočky
přenesou zmutovaný gen na potomstvo se 100% pravděpodobností
Chtěla bych zdůraznit, že genetický test je dobrá věc, ale není 100%.
Mutace vzniká na některém z 12 genů. Jen pro zajímavost jsou to tyhle
geny: MYH7, TNNT2, TPM1, MYBPC3, PRKAG2 a další. U výše zmíněných plemen
byla popsána mutace právě na MYBPC3, což nevylučuje mutaci i na některém
dalším, což je zatím ve stádiu výzkumu.
Další vyšetření, které do jisté míry může odhalit, že něco není se
srdcem kočky v pořádku je detekce Nt-proBNP, který je krom jiných
onemocnění vylučován právě při onemocnění srdce. U tohoto
kvantitativního vyšetření se stanovuje hladina Nt-pro BNP a dle ní se
pak dá určit, zda se jedná o postižení srdce, kdy ještě nedochází ke
klinickým příznakům (ale už se třeba zvyšuje tlak), nebo slouží jako
orientační u pozitivních zvířat, kdy se právě tímto vyšetřením hlídá
zdravotní stav (při vysokých hodnotách je to alarm pro majitele, že něco
není v pořádku).
Materiál byl využit z těchto odkazů:
www.sevaron.cz,
www.genomia.cz,
www.laboklin.de
Mgr. Kellnerová Dita
Sevaron poradenství
www.sevaron.cz
laborator@sevaron.cz
tel: 777714157
- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -
PKD
Popis nemoci:
..................................................................
- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -
© 2010 Moravia Cat Club. All Rights Reserved ::: design a aktualizace Nikola A. :::